Projekt se zabývá způsobem, jímž přeživší sexualizovaného násilí využívají sociální sítě k tomu, aby sdílely své příběhy a získaly nad nimi převahu. Na síti Youtube jsem našla stovky videí – zpovědí, které tam přeživší nahrály. Použití materiálu jsem se ženami probírala a měly v každém případě poslední slovo. Prostřednictvím této čím dál rozšířenější formy kyberaktivismu se utváří univerzální jazyk k vyjádření toho, o čem jinak není možné hovořit. Vyznění traumatu pak není určováno vnějšími autoritami, ale ustavuje se zevnitř.

​

Alma Lily Rayner je původně izraelská multidisciplinární umělkyně a feministická aktivistka žijící v Praze. Její práce se točí kolem sociopolitických témat spojených s otázkou genderu, traumatu a neviditelných forem násilí. Přestože jsou její projekty velmi osobní, jsou svázané s  dlouhodobým výzkumem a zpochybňují dominantní mocenské systémy. Umělkyně pracuje s  různými digitálními médii, audiovizuálním „zbytkovým materiálem“ a textem nebo mluveným slovem. Její díla jsou obvykle doplněna o sérii společných setkání či diskuzí. Svou práci přesahující často do veřejného prostoru představila v  Praze, ale také v Berlíně, Paříži, Jeruzalémě nebo Benátkách. Je jednou z laureátů CJCH 2020.

https://www.almalilyrayner.com/