ARTIST TALKS
Stelarc
CIRKULUJÍCÍ, FRAKTALNÍ A FANTOMOVÉ TĚLO
Online artist talk
15. 7. 2023, 15:30
Dům U Kamenného zvonu, GHMP, Staroměstské nám. 13,
Jak neustálé přesouvání mezi offline a online světem a nové technologie mění naše pojetí tělesnosti? Australský umělec Stelarc, průkopník ve využívání nových technologií, bude komentovat pojetí ztělesnění představované digitálním světem a zkoumat význam přítomnosti a nepřítomnosti v digitální sféře během svého online Artist Talku.
Stelarc zkoumá alternativní anatomické architektury ve svých projektech, včetně performancí, jako je herectví s třetí rukou, socha žaludku nebo robot se šesti nohama. V projektu Fractal Flesh bylo jeho tělo na dálku choreografováno prostřednictvím stimulace svalů. V roce 2006 si vyrobil prsten na ruku. Ve hře Re-Wired / Re-Mixed (2016) mohl po dobu pěti dnů a šesti hodin denně vidět pouze očima někoho v Londýně a slyšet ušima někoho v New Yorku, ale kdokoli, kdekoli na světě, měl přístup k jeho pravé ruce a mohl ji ovládat na dálku.
Guy Bar-Amotz & Armando Rotondi
R.U.R.
Artist talk
15. 7. 2023, 19:00
Divadlo X10, Charvátová 39, Praha 1
Automatismus a svoboda, účast v občanské společnosti, spontánnost a sociální architektura – to jsou otázky, které autor Guy Bar-Amotz vnáší do nové nekonvenční adaptace hry R.U.R. (1920), která vymyslela pojem „robot“. Guyův osobitý přístup k umění je do tohoto díla, které vzniklo ve spolupráci s divadelníkem, spisovatelem, dramatikem, akademikem a novinářem z Itálie Armandem Rotondim a počítačovým vědcem Piersem O’Hanlonem, začleněn prostřednictvím performerů v maskách mech-animovaných mluvících robotů. Živý pohyb se nápaditě snoubí s živou sochou, prostorovým zvukem, scénickými prvky son-et-lumière a interaktivním programováním.
V Izraeli narozený a v Londýně usazený umělec Guy Bar-Amotz (1967) od roku 1996 experimentuje s komplexními systémy, které tvoří propojené počítačové soustavy, instalace, performance, sochy a zvuk, přičemž se zaměřuje na různé aspekty participace a budování dialogu mezi umělci, performery a publikem. Již od svých raných děl bylo jeho záměrem fyzické utváření dat, ideologií a konceptů. Jeho nejnovější instalace s roboty se soustředí na dané a existující významy. Roboti vykonávají předem napsané skripty o svém vlastním bytí. Jsou odrazem či dokonce opakováním lidí. Mají potenciál stát se náhradou
lidí. Umělec podvrací smysl, ba ničí realitu kontextu, v němž byly roboti vyrobeni, a tak je osvobozuje z jejich pout. Ze stejných fyzických pout, které omezují nás lidi v naší každodenní existenci.
Armando Rotondi is a playwright, director and practitioner whose work is focused on immersive and interactive performances, combining game and artistic experiences. He was a member of Lacuna Lab, a Berlin-based collective of artists interested at the intersection between arts, science and technology. Currently, he is interested in micro-theatre, and transmedia and alternative storytelling.
He is Full Professor in Performance Theory and Story-Telling and Director of the MA Programme in Creative Performance Practice at the Institute of the Arts Barcelona and Liverpool John Mooes University. His works have been staged, produced and exhibited internationally in countries such as Italy, UK, Spain, Australia, Poland, Canada, and Hong Kong. He is currently based in Spain.
JATUN RISBA, DANIELE MINNS, O. PEN BE
Be-coming Tree
Artist talk
23. 7. 2023, 19:00
Kampus Hybernská, Hybernská 4, Prague 1
Be-coming Tree je průlomový projekt, který spojuje umění, technologii a ekologické povědomí. Vyzývá hierarchické struktury a podporuje inkluzi, spolupráci a udržitelnost v umění. Projekt začal silným sólovým vystoupením Jatun Risby na vykořeněném stromě v Slovinsku, symbolizujícím odolnost a proměnu. V současné době však propojuje umělce z různých zemí, kteří se současně zapojují do kontaktu s místními stromy na různých kontinentech a tak se na celém projektu spolupodílejí.
Be-coming Tree je společný projekt tří umělců, kteří věří, že umění a sdílená kreativita jsou silou pro společenskou změnu a technologie mohou otevřít nové, ne-hierarchické způsoby bytí. Cílem projektu je zvýšit ekologickou osvětu, udržitelnost a globální propojenost. Využívají technologie ve prospěch života, aby vytvořili více inkluzivní, kooperativní a udržitelné struktury pro umění v recipročním vztahu k prostředí.
Jatun Risba je transmediální umělkyně, která se ve své tvorbě zabývá recipročními vztahy mezi druhy a právem k rozkoši.
Daniele Minns je multimediální umělkyně, které za pomocí nositelné zvukové technologie interpretuje lidský pohyb.
O.Pen Be je taneční terapeutka, která do své videotvorby vnáší téma své vztahové somatické práce.
Peter Bill
7 PŘEŽIVŠÍCH- HIBAKUJUMOKU
Artist talk
23. 7. 2023, 19:00
Kampus Hybernská, Hybernská 4, Prague 1
Na festivalu Re-connect Art 2023 představuje Peter Bill krátký dokumentární video s časosběrnými záběry nazvané 7 Survivors- Hibakujumoku (2016-18).
7 Přeživších - Hibakujumoku je meditativní video s 7 přeživšími stromy z atomového bombardování Hirošimy 6. srpna 1945. Tyto stromy byly spáleny, ale nezničeny. Umělec navštěvuje Japonsko již 4 roky a byl ohromen tím, jak tyto stromy, v obnažené metropoli, začaly v dalších letech znovu růst a přežívají dodnes. Tyto stromy jsou svědky kritických událostí naší historie. Pozorováním světla, které se postupně pohybuje při časosběrném záznamu, můžeme nalézt odolnost, když vidíme sílu a vytrvalost těchto stromů. Tím, že uvažujeme o časové škále, po kterou některé z těchto stromů přežily, můžeme také získat pokoru. Autor vyzývá k připomenutí těchto historických událostí s cílem zabránit budoucímu používání technologie pro ničení. Zvláště v době rychlého rozvoje umělé inteligence a tedy transhumanistické budoucnosti musíme nést odpovědnost a zabránit používání technologie s negativními důsledky. Rizika, kterým čelíme jako globální civilizace, je třeba pečlivě zvážit. Stromy jsou svědky rychlosti, s jakou lidské bytosti mohou zničit. Sedněte si vedle těchto stromů a pocítejte jejich zkázu a obnovení. I když stromy přežívají, nesou jizvy způsobené atomovou bombou ve svých vzorcích růstu a poškozeném DNA.
Peter Bill je umělec, aktivista a pedagog. Věří, že umění musí být realizováno na ulicích jako agent změny a pokroku. Od 90. let se zabývá velkoformátovými video projekcemi, dokumentárními filmy, animacemi, akcemi guerrillového umění a budováním komunit. Jeho práce vychází z malířství, kterého se překonal a přešel na digitální média s cílem propojit nedostatečně zastoupené komunity s digitálními nástroji a zvýšit tak jejich hlas.
Peterovy animace a krátké filmy se snaží kritizovat banální apokalyptickou kulturu, ve které žijeme: falešnou utopii kalifornské krajiny, spornou krajinu Nového Mexika a dokumentují rozervanou Bosnu v poválečném stavu a další témata.
V jeho práci s muraly a dokumentárními filmy Peter vyvažuje transcendentalismus s didaktickým a aktivistickým přístupem, který zahrnuje místní komunitu do nápadu a realizace svých projektů. Jeho oceněné krajiny v malbě a videu byly vystavovány v různých prostorách, jako je The Kitchen (NYC), Henry Art Gallery (Seattle), FILE Festival (São Paulo, Brazílie) a další mezinárodní místa. Peter vytvořil a uskutečnil první festival časosběrných filmů v Severní Americe, Gila Timelapse Film Festival, a kurátorsky a režijně působil na třech kontinentech.
Peter se prostřednictvím zásahů do veřejného prostoru snaží na jednu stranu inspirativně a provokativně působit. Na druhou stranu se skrze své umění snaží vytvořit okamžik klidu, zamyšlení a mediace, která mění názory, což je nezbytné pro zlepšení dnešního složitého a detailního světa.
Artibiom
KDYBYS MĚLX KŮŽI ZVÍŘAT
Artist talk
23. 7. 2023, 19:30
Kampus Hybernská, Hybernská 4, Prague 1
Video „Kdybys mělx kůži zvířat” vzniklo původně pro výstavu Symbióza, kterou kurátoroval spolek Artbiom (Tereza Pinkasová, Tomáš Samek, Tereza Vydrová, hlavní kurátorka Tereza Nováková, Galerie Kritiků, 6. 6. – 25. 6. 2023). Prostřednictvím generovaných materiálů (text a video) a nahrávek hlasů jsme si kladlx otázku po formách symbiózy člověka a více-než-lidské umělé inteligence. V první části videa probíhá rozhovor mezi lidmi a umělou inteligencí, věnuje se vztahu stroje a člověka nebo postavení umělé inteligence v širší ekologii vztahů. Ve druhé části pracujeme s vygenerovanou kurátorskou koncepcí ekologicky laděné výstavy. Snažilx jsme se o kritickou reflexi komunikace s více-než-lidským pomocí pružné sítě spekulativního uvažování o tom, jakých podob může vztah člověka a více-než-lidského nabývat.
.png)
Dílo vytvořilo několik lidí ze spolku Artbiom, který se soustředí primárně kolem databáze environmentálnho umění artbiom.cz a klade si za cíl síťovat umělkyně, umělce, iniciativy a další a tvořit prostor inspirace, edukace a spolupráce napříč obory. Na díle symbioticky spolupracovalx: Tomáš Samek (student nových médií na FF UK, píše filozofické texty, je inspirován posthumanismem, filozofií monstrozity, queer teoriemi a feminismy), Tereza Pinkasová (studovala estetiku, zajímá se především o výtvarné umění a současný design), Jakub Vaněk (student literární komparatistiky, věnuje se poezii, divadlu a zvuku) a Tereza Vydrová (kulturní publicistka a esejistka).
DEBATY
Y. Golshani, S. Sanaeinezhad and M. Khademi
NEVIDITELNÁ POUTA
Veřejná debata
14. 7. 2023, 20:00
Kobka (A)VOID Galerie, Rašín nábřeží, Praha 2
Íránské umělce lze najít roztroušené po celém světě, často bez možnosti vrátit se do své vlasti. Fyzické místo a osud jejich vlastního národa se staly hlavními tématy jejich umělecké tvorby. Od vzestupu loňské vlny odporu pod heslem "Žena, život, svoboda" jsou vzájemně propojeni prostřednictvím elektronické sítě sociálních médií více než kdy dříve.
P. Pětiletá, M. Slussareff and Š. Homfray
moderuje V. Svoboda
EVOLUCE MATEŘSTVÍ
Veřejná diskuze
16. 7. 2023, 18:30
Piazzetta a provozní budova Národního divadla, Václav Havel nám., Praha 1
Rodičovství a výchova dětí představují obrovské břemeno, které se ve společnosti obvykle nese především na ženách. Technologie nám v tomto ohledu pomáhají různými způsoby - mohou vzdělávat, bavit a dokonce monitorovat děti. Nicméně s sebou také přináší mnoho dalších výzev, jako je snižování schopnosti soustředit se, úbytek empatie a mnoho dalších. Jaký je potenciál technologie při podpoře rodičovství a rovnosti pohlaví a na jaká rizika bychom se měli vyvarovat?
Hosté
Petra Pětiletá je umělkyně a pedagožka. Její práce reaguje na různé sociální problémy, především prostřednictvím vizuálního umění. Studovala na Akademii výtvarných umění v Praze u Jiřího Davida a později u Veroniky Bromové po jeho odchodu. V současné době dokončuje doktorské studium na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se specializací na výtvarnou výchovu. Některé výsledky jejího výzkumu budou představeny před diskusí jako součást performanční přednášky "The Sreeners". Více o její práci lze najít zde.
Michaela Slussareff je výzkumnice, která se zabývá vlivem technologie na vývoj dětí a dynamikou rodiny. Provádí národní a mezinárodní studie o tom, jak používání digitálních médií ovlivňuje školní děti a předškolní děti. Je spoluzakladatelkou platformy Hrajemesichytre.cz, která nabízí rodičům vybrané vzdělávací herní aplikace a aktualizace výzkumu. V současné době vyučuje na Univerzitě Karlově se specializací na technologie ve vzdělávání, kulturní instituce a interakční design v oblasti nových mediálních studií. Je také zakladatelkou Slow Tech Institute.
Šárka Homfray je právnička, zastánkyně práv pracujících, feministka a autorka knihy "Proč jsme tak naštvaní?". Ve své práci se zabývá otázkami nerovného zacházení, diskriminace, genderových aspektů práva a světa práce. Zaměřuje se také na budoucnost práce a její transformace, zejména v souvislosti s digitalizací a kybernetickou bezpečností. Zajímá ji stereotypy, generalizace a jejich dopad na náš život. Pravidelně publikuje v odborných časopisech zaměřených na právo a práci, stejně jako v Deníku Referendum.
D. Malečková, M. Kučerák and B. Trnková
moderuje P. Koubský
UMĚLÁ INTELIGENCE A BUDOUCNOST KREATIVITY
Veřejná diskuze
20. 7. 2023, 20:00
Divadlo X10, Charvátová 39, Praha 1
Umělá inteligence za nás dokáže napsat báseň nebo vytvořit obraz a má tak sílu výrazně měnit kreativní průmysl. Jak umělá inteligence ovlivní nejen uměleckou tvorbu, ale především naše chápání kreativity a vynalézavosti, které lidstvo pohání kupředu?
Guest
Dita Malečková, Mgr., Ph.D., je filozofka a informační vědkyně, která přednáší o současné filozofii, vizuální kultuře, umění a nových médiích. Spolupracovala s Mgr. Janem Tylem na projektech s využitím neuronových sítí, včetně oceněného projektu Digital Philosopher (AI Awards 2019) a projektu Digital Writer pro Český rozhlas. Její zájmy spočívají v mediální teorii, vztahu mezi přírodním a umělým, etice umělé inteligence a imaginaci v kontextu technologického rozvoje.
Michal Kučerák je kurátor, výzkumník a lektor. Spolupracuje s TBA21-Academy a Centrem současného umění DOX (Praha). Je doktorandem na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně a autorem projektu #DATAMAZE (DOX, Praha, 2018-2022), konceptu rozšířené výstavy, který si klade za cíl zvýšit digitální a datovou gramotnost prostřednictvím současného umění a designových projektů. Je také zapojen do festivalu UROBOROS, který se zaměřuje na sociálně angažovaný design a umění.
Barbora Trnková is an artist, photographer, curator and a postgraduate student at the Faculty of Fine Arts at Brno University of Technology. In her work she focuses on formulating a shift in photography from taking photos by camera to creating cameras instead. Her dissertation examines aspects of human-inhuman communication both in the development of technology and as an accompanying phenomenon of the very process of working on a work of art in any medium. She is co-founder ScreenSaverGallery, and part of the art duo &.
H. Svatošová and J. Lenz
moderuje M. Hrehorová
TĚLO JAKO DATOVÝ SOUBOR
Veřejná diskuze
28. 7. 2023, 19:00
Dům U Kamenného zvonu, GHMP, Staroměstské nám. 13, Praha 1
Jak budou data o našich tělech, která dobrovolně shromažďujeme pomocí chytrých hodinek, senzorů nebo mobilních zařízení, ovlivňovat zdravotnictví a pojištění? Měli bychom se bránit sběru tak citlivých dat, nebo mohou významně přispět nejen jednotlivcům, ale i celé naší společnosti?