​

Pojídáním květin ve svých performancích přivádí Marko Marković tělo i mysl do stavu intoxikace květinovými enzymy a zkoumá přitom změny svého vnímání. Reakce těla přicházejí vzápětí: třese se, je v křeči, mimika se proměňuje, dusí se, je vyčerpané z úsilí přizpůsobit se vzniklé situaci. Video Jihovýchodní smutek ve střední Evropě ukazuje důsledky snahy existovat na různých místech zároveň, v paralelních světech. V umělecké metafoře se spojuje lidské tělo a květina, složitý živý symbiotický systém se svým účelem a zvláštním místem v přírodě, která je člověkem šlěchtěna, řezána a používána pro estetické uspokojení, symboliku oddanosti i moci. Dva cizorodé biosystémy zde zároveň splývají s prostory intimity a tělesnosti a vzdálenými končinami uměle odlidštěných sociálně geopolitických konstruktů. Střetávání těchto světů v jednom místě, v jednom těle, způsobuje psychofyzické proměny v přenosu mezi myšlenkami, vzpomínkami a zkušeností, realitou a představivostí, které mění vnímání a prožívání toho, co je identita. Čím je nebo čím se může stát. 

​

Kamera: Zorica Gojkov

Poděkování: Performance Art Festival Osijek, Improper Walls, Stadtraum - Sammlung Friedrichof, Galerie Michaela Stock, Viennacontemporary.